Close

Moldánky z nitra trnky

pětitónová píšťalka ze švestkového dřevo zvaná moldánky - lidový hudební nástroj

Z hloubi švestkového dřeva, které zrálo několik desetiletí, se nedávno „vyklubal“ tento starodávný hudební nástroj. Dnes se již u nás moldánky nenatahují a zůstalo nám po nich jen toto stále užívané úsloví. Tu a tam na ně narazíme ve slovech některé ojedinělé lidové písně, jaké se vyskytovaly například na Českomoravské Vysočině, v Krkonoších, na Šumavě nebo naopak na Valašsku. Třeba z venkovského okolí Nového Města na Moravě se nám zachovaly vánoční písně, které zůstaly v paměti učitele a spisovatele Karla Kallába z jeho dětských let. Znal je od svého otce Františka, který strávil své mládí v Hodíškově a v Jámách na Žďársku a který si v sedmdesátých letech 19. století jejich slova zaznamenal.

"Co se stalo nenadále" - lidová píseň z moravského Horácka

Vítáme tě, Kriste, králi,
ty jsi všech Pán náš nad pány,
buď od nás nehodných vždycky chválen,
nás, pastýřů sprostých, hodně uctěn.
Janku, vezmi své moldánky, já zase vezmu své dudky,
zahrajme, zahrajme, Spasiteli poslúžme!

O Maria, panno čistá,
pokolíbej Pána Krista!
Až se trošku prospí, zase přijdem,
káčatko maličký mu přinesem.
Nyní se zas navracujme, k svému stádu pospíchejme,
Ježíšku, Ježíšku, šťastnou popřej hodinku!

pětitónová píšťalka ze švestkového dřeva zvaná moldánky - lidový hudební nástroj

"Sem pojďte poběhněte" - lidová píseň z moravského Horácka

Vemte s sebou moldánky,
dudky, také píšťalky,
štemujte výborné hlasy,
ať se malé dítě těší,
robátko, poupátko,
v jeslích pacholátko.

Když pak k jeslím přijdete,
na kolena klekněte,
uctěte Emanuele,
Krista, Krále, Spasitele,
ty jsi náš Mesiáš,
zdráv buď o Králi náš!

Mikši, vezmi housličky,
zahrej na ně písničky,
a ty, Juro, na píšťalku,
pískej malému děťátku,
ty, Kubo, na dudy,
dej se slyšet všudy!

Janku, vezmi syrečky
do svojí kabeličky,
a ty, Janku, vem krupici,
ty pak, Šimku, rendlík, lžíci,
vař kaši, Vavruši,
neb vám to přísluší.

Bychom dítě uctili,
dary jeho poctili,
přijmi, Matko, dary naše,
nakrm malého Ježíše,
Josefe, kolíbej,
ty pak, muziko, hrej!

Je skvělé, že tyto trnkové moldánky poputují do jednoho ze svých někdejších „domovů“ – na Vysočinu, do národopisného souboru Groš a Rožínka. Ty se dnes snaží udržovat lidové tradice žďárského regionu a Horácka vůbec. Nechť jim v tom alespoň malým dílem dopomůže tento drobný, ale půvabný hudební instrument. Jeho podoba vychází z jediných u nás dochovaných původních moldánek z Příkaz u Olomouce, které jsou dnes uloženy ve sbírkách Národního muzea v Praze.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *